Summit Moldavsko-EU, který se konal v Kišiněvě, ukázal vůli nejchudší evropské země směřovat postupnými kroky do EU. Její žádost o přistoupení se zpracovává současně s žádostí Ukrajiny. Přístupové rozhovory s oběma zeměmi tak běží paralelně. Případný vstup Ukrajiny do EU blokuje Maďarsko v čele s Viktorem Orbánem, jenž se o napadené zemi vyjadřuje s notnou dávkou pohrdání.
Moldavsko se chce stát plnohodnotným členem evropských struktur, cílovým datem je rok 2030. Kišiněv požádal o členství v EU před třemi lety, ještě týž rok získal status kandidátské země, stejně jako Ukrajina. Předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová zavítali 4. července do Kišiněva, kde jednali s prezidentkou Maiou Sanduovou. Ta podporuje vstup Moldavska do EU.
Moldavsko trnem v oku Rusku
Summit ocenil prohloubení spolupráce EU a Moldavska a její proevropské směřování, které je dlouhodobě trnem v oku Rusku. To prostřednictvím uprchlého oligarchy Ilana Šora destabilizuje nejchudší evropskou zemi a snaží se Moldavsko všemi dostupnými prostředky odvrátit od nastoupené cesty do evropských struktur. Už nyní tak EU finančně podporuje Moldavsko, aby se mohlo účinně bránit zvýšenému hybridnímu působení Ruska v této zemi.
Vzhledem k faktu, že se žádost Moldavska zpracovává současně s ukrajinskou, hrozí spor ohledně budoucího členství Kyjeva EU zpomalením pokroku v případě Kišiněva. Mluvčí Evropské komise pro rozšíření Guillaume Mercier prohlásil, že Brusel se nechce bavit o oddělení snah Moldavska a Ukrajiny. Podle něho podporuje EU obě země v jejich reformách, které by je nakonec úspěšně přivedly do EU. Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerreová řekla, že cílem zůstává zahájení podrobných přístupových rozhovorů s oběma zeměmi a je podle ní brzy na nějaké spekulace o jiných scénářích.
Protiukrajinský Orbán
Hlavním odpůrcem Ukrajiny v EU je maďarský premiér Viktor Orbán. Z jeho pohledu se však jedná především o politický kalkul, Ukrajinu používá jako instrument k dosažení vlastních cílů. Maďarsko čekají totiž v příštím roce parlamentní volby, v nichž by mohl zvítězit lídr strany Respekt a svoboda (TISZA), právník a diplomat Péter Magyar. Orbán nyní záměrně cílí na nacionalisticky orientované voliče. Ukrajinci by podle maďarského předsedy vlády například zaplavili zemědělství levnou konkurencí, stejně tak by prý „levná pracovní síla“ snížila mzdy a Ukrajina v EU by znamenala také vyšší finanční náklady pro Budapešť.
Maďarská vláda oznámila koncem června, že 95% účastníků referenda se vyslovilo proti vstupu Ukrajiny do EU. To má být pro Orbána jeden z dostatečných legitimizačních důkazů o tom, proč Ukrajinu do EU nakonec nepustit. Nicméně o tom, zda se ta či ona země stane členem EU, primárně rozhoduje to, zda splní tzv. kodaňská kritéria. Smlouvu o přistoupení pak musí samozřejmě podepsat všechny členské země a daný kandidát.
Úspěch nejistý
V případě Ukrajiny to bude vzhledem k objektivním okolnostem běh na dlouhou trať, nicméně pokud by se Kyjev nakonec přece jen stal členem EU, v Maďarsku už pravděpodobně Orbán vládnout nebude. Ale to jsou zatím předčasné úvahy. Případný vstup obou zemí do EU je na každý pád dlouhodobým procesem, na jehož konci nemusí být zaručen úspěch.
Zdroj: Politico
Autor/Licence fotografie: Photo by Adam B. from Pexels